K poskytov�n� sv�ch slu�eb pou��v�me soubory cookies. Kliknut�m na „P�ijmout“ souhlas�te s pou�it�m cookies za ��elem analytiky a marketingu.

V�ce informac�
Nastaven� cookies P�ijmout v�e

Nastaven� cookies

V tomto okn� si m��ete upravit pou��v�n� cookies podle vlastn�ch preferenc�. Pokud ponech�te v�choz� nastaven�, budou povoleny pouze cookies nezbytn� pro fungov�n� webu.

Technick� cookies – nezbytn� pro fungov�n� webu

v�dy povoleno

Technick� cookies jsou nezbytn� pro fungov�n� webov�ch str�nek, nen� tedy mo�n� je zak�zat. Obvykle se nastavuj� v reakci na akce, kter� na webu sami provedete, jako je nastaven� zabezpe�en�, p�ihl�en� a vypl�ov�n� formul���. Tyto cookies m��eme nastavit my nebo poskytovatel� t�et�ch stran, jejich� slu�by na webu vyu��v�me, a neukl�daj� ��dn� informace, kter� lze p�i�adit konkr�tn� osob�. M��ete si nastavit sv�j prohl�e� tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zas�lal upozorn�n�. M�jte ale na pam�ti, �e n�kter� str�nky bez t�chto soubor� nemus� fungovat spr�vn�.

Cookie Popis
cookies_level Va�e nastaven� cookies z tohoto dialogu
PHPSESSID Rela�n� cookie udr�uj�c� ID aktu�ln� session

Analytick� a v�konnostn� cookies

povolit

Analytick� a v�konnostn� cookies se pou��vaj� k anal�ze n�v�t�vnosti webov�ch str�nek a k dal��mu zlep�en� jejich fungov�n�. Pom�haj� n�m porozum�t z�jm�m n�v�t�vn�k� a zp�sobu, jak�m na�e webov� str�nky pou��vaj�. Tyto cookies neshroma��uj� informace, kter� by v�s mohly identifikovat.

Cookie Popis
_ga_Q5WWRN5W1M Cookie analytick�ho syst�mu Google Analytics
_ga Cookie analytick�ho syst�mu Google Analytics

Marketingov� cookies

povolit

Jsou pou��v�ny pro sledov�n� n�v�t�vn�k� na webov�ch str�nk�ch. Z�m�rem je zobrazit reklamu, kter� je relevantn� a zaj�mav� pro jednotliv�ho u�ivatele a t�mto hodnotn�j�� pro vydavatele a inzerenty t�et�ch stran.

Cookie Popis
_gcl_au Marketingov� cookie Google Adwords
_fbp Marketingov� cookie Meta
Povolit v�e Povolit vybran�

Aktu�ln�

18. 07. 2011 / Filip Urban / aktu�ln�

Vzhledem k tomu, �e yp blog dosp�l do v�ku t�ic�tn�k� a je pln� sv�tob�n�ch n�zor� na dne�n� sv�t, mo�n� bychom si mohli zadiskutovat. Nap�ed si pus�te tohle video (18min), pak vydechn�te a �ekn�te mi, co si o tom mysl�te? Z�v�r pro n�s vyzn�v� celkem optimisticky, ale je to takov� ten rozpa�it� �sm�v. Jak se m� b�n� smrteln�k zorientovat v politick�ch rozhodnut�ch v konfrontaci s re�ln�m stavem sv�ta. Jak m� reagovat na chystan� zm�ny. M� se b�t, m� fandit reform�m, m� si pomali�ku za��t p�stovat zeleninu a chovat prase, aby a� to praskne, p�e�il? Nev�m. M�m z toho celkem nafouklou hlavu...Za koment��e budu vd��n�.



Koment��e

Kontroln� k�d: kontroln� k�d
22. 07. 2011 / 13.39 / Do

patawa rulez ! :-D

22. 07. 2011 / 03.08 / heb

v m� chor� mysli jsem si vybavil, �e ab n�co pro �eskou pozici psal, ale naj�t to nem��u, dat to tak asi nebude. ten �l�nek, co jsi pos�lal o ���anech, kte�� se jist�, je nesmysl a na ��dn�m re�ln�m m�diu (WSJ, FT) by vytisknut nebyl, neb jako hlavn� zdroj cituje China Daily, co� jsou stranou vyd�van� noviny a ka�d�, kdo o tom co se tady d�je trochu n�co v�, tak taky v�, jak se maj� ��st.

na �esk� wikipedii je jak�si jedna v�ta, �e �v�carsk� banka je soukrom� centr�ln� banka. na anglick� verzi wikipedie (daleko detailn�j��), u� nic takov�ho nen�. pokud je pro tebe soukrom� osoba soukrom� jenom proto, �e jej� pr�vn� forma je akciovka (p�esto, �e st�t nebo �zemn� spr�vn� celky maj� kontroln� pod�l), pak se nem�me o �em bavit, proto�e, cituji pa�avu na z�bav� ve zborovic�ch v roce 2003, kdy� mu tam cht�l d�t m�stn� traktorista p�es hubu "hele k�mo, my jsme na �pln� jin�m levelu".

t�mto debatu ze sv� strany kon��m. zat�m si nenapsal nic, co by mi indikovalo, �e opravdu rozum� tomu, co p�e�. evidentn� um� pou��vat google a ��st, ale podstata v�c� ti unik� (nap�. co je centr�ln� banka a jak� jsou jej� funkce, jinak bys nenapsal prvn� blbost, kterou si p�e�te�), jen�e informace jsou dneska komoditou. m� je ka�d�, kdo se tref� prstem do kl�vesnice. co se cen� - a t�eba i na trhu pr�ce - je um�t ty informace ��st a to mi p�ipad�, �e na to, jak sebev�dom� a konfronta�n� (gul�ov�) styl jsi na za��tku debaty zvolil, tak se m� je�t� hodn� co u�it. ale zase ne ka�d� je vzd�lavateln�. t�eba my jsme m�li na gymplu spolu��ka, kter� je�t� t�den p�ed maturitou tr�vil o p�est�vk�ch �as tak, �e sk�kal po z�dech ze stolu, ��m� demonstroval, jak se spr�vn� pot�p� p�i lovu perel. ale to nejsi ty. asi.

t�mto tuto debatu z moj� strany kon��m, m�j se.

21. 07. 2011 / 21.34 / Do

cosa: j� netu��m, pro� �e�� ty banky. j� jsem zm�nil srovn�n� �NB a FEDu jen jako p��klad, �e m�lokdo rozum� ��m, jak a pro� je financov�na, tak�e u FEDu bych si ned�lal iluze ... �e�ili jsme dluhy a tisknut� pen�z ..... a ty tu uj�d� na tom, kdo je z�izovatelem centr�ln�ch bank a �e to nen� a� tak velk� rozd�l ... to je typick� uk�zka tahu mimo branku !
d�ti: time is now ! to �lov�ku okam�it� srovn� v hlav�, co je d�le�it� .... norm�ln�mu �lov�ku ....

21. 07. 2011 / 21.13 / cosa

Hebe, posledn� dodatek. N� �e by na tom snad n�co z�le�elo ale Adam Barto� nenapsal pro �eskou pozici nikdy ani ��rku. Moment�ln� p�sob� na www.prvnizpravy.cz
To� tak. Howgh.

21. 07. 2011 / 20.59 / misi

Pl�novat d�cko je jak pl�novat �e z�tra bude hezky, na to t�eba vl�tnout.

21. 07. 2011 / 19.27 / romicka

cosa: heb nenapsal, �e to v�, ale �e mu to jinak ned�v� smysl. A v podstat� m� pravdu, jedin� p��klad "soukrom�" n�rodn� banky, kter� uv�d� je �v�carsko. Tam je n�rodn� banka akciovka, vlastn�n� z 55% kantony (obecn� ve �vajcu maj� kantony v��i centr�ln� vl�d� fest siln� postaven�) a zbytek je voln� obchodovateln� na burze, �ili kantony dr�� majoritu v rozhodov�n�, zbytek je k�eft (�v�carsk� n�rodn� banka je jedna z nejziskov�j��ch na sv�t�). Sm�en� vlastnictv�, kter� je taky co po�tu margin�ln�, je sp� institucionalizovan� spojen� komer�n�ch bank a centr�ln� vl�dy (fed). Jestli je to ve�ejn� instituce nebo pr�vnick� osoba je jedno, podstatn� je, �e slou�� jako monet�rn� a fisk�ln� n�stroj st�tu, kter� st�t p��mo ovliv�uje (m�lokdy p��mo ��d�). (poz. od pasu, vim o tom j��ku prd). A ty u� m� efo kone�n� vysv�tli, kdy m�m teda napl�novat to d�cko, j� su od p��rody srab, do odv�n�ch v�c� nendu.

21. 07. 2011 / 17.38 / cosa

zdarec Hebe, u� jsem tady ten odkaz postnul ale pokud pro sebe neud�l� ani to, �e ho p�e�te� do konce (nen� dlouh�) tak ti tu v�ti�ku skopnu sem:
Centr�ln� banky
Z 194 zem�, kter� jsou pova�ov�ny za nez�visl�, existuje 170[7] centr�ln�ch bank, kter� se d�le daj� rozd�lit do t�� skupin podle vlastn�ka � nap�. �v�carsko m� centr�ln� banku v soukrom�ch rukou, Velk� Brit�nie, Francie, ��na a �ada dal��ch v rukou st�tu; Spojen� st�ty americk�, Belgie a Japonsko ve sm�en�m vlastnictv�.
zdroj: {odkaz}

K tomu dal��mu asi nem� moc smysl se vyjad�ovat. Reflex s tebou mil� Hebe. :-)

21. 07. 2011 / 17.37 / Do

heb: d�ky, j� u� nem�m sil

21. 07. 2011 / 17.32 / heb

cosa: nev�m, �koly nem�m, ale dovoluji si tvrdit, �e soukrom� centr�ln� banka na sv�t� neexistuje. to mi jaksi ned�v� smysl... to, co popisuje�, jak generuje FED nebo jin� centr�ln� banka nov� pen�ze: ok, m��e� to d�lat tak jako fed, �e kupuje� dluhopisy vl�dy, nebo to m��e� d�lat t�eba p�es m�ru bankovn�ch rezerv, kdy ti zase celkov� ob�m pen�z �e�� pen�n� multiplik�tor. ano, v podstat� m��e� teda pen�z "natisknout" kolik chce�, ale jak bys potom �e�il inflaci ?
nic osobn�ho, ale pokud si sv�j sv�ton�zor tvo�� na z�klad� novin, jako je �esk� pozice s jej�m excelentn�m redaktorem panem adamem barto�em, pak se nediv�m, �e v tom m� gul�.

21. 07. 2011 / 09.44 / misi

Dlouh� diskuze.
K d�tem : Dokud jsme si d�t� nepo��dili mysleli jsme si, �e je to hi life na kter� nem�me, te� si mysl�m �e m�me vpohod� i na druh�. Chci aby u m� rakve st�li alespo� dva.

Astronomick� dluhy st�t�, a hromady dluhopis� nakupovan�ch za n�co, to je v�c, kter� nerozum�m, proto�e ani nev�m kdo je teda v d�sledku ten nejv�t�� v��itel a kde je ten nejv�t�� dlu�n�k. Jednoduch� by bylo kdyby ti v��itel� odpustili dluhy t�m dlu�n�k�m a v�ce si u� vz�jemn� nep�j�ovali. Je to naivn� n�zor, ale jen do jist� m�ry. Je stejn� naivn� jako v�echny ostatn� n�zory a anal�zy zalo�en� na hromad� nep�esn�ch �daj� a ovlivn�n�ch statistik, kde jak p�e DO sta�� jedna desinformace a dome�ek z karet se zhrout�.

Nejv�t��m stra��kem pro m� je chv�le, kdy dojde ropa = j�dlo = hladomor = 3- t� sv�tov� v�lka.

21. 07. 2011 / 02.08 / chechet

ja si tiez nemyslim, ze by FED mal niekde taku kasicku ako stryko Skrblik v Kacerove a v pripade potreby z nej pustil tintiliony do obehu.

20. 07. 2011 / 20.57 / cosa

Do: p�e� "...nikde nen� naps�no, �e FED d� pokyn do tisk�rny a� zv��� obr�tky stroj� anebo a� p�id�vaj� po jedn� nule nav�c..."

Bankovka neboli cenn� pap�r s ur�itou pen�n� ��stkou je bez�ro�n� platebn� prost�edek, vyd�van� centr�ln� bankou.
zdroj: {odkaz}

Centr�ln� banka, �asto tak� n�rodn� banka, je z�kladn� banka st�tu. Je vrcholnou instituc� bankovn�ho dozoru a ur�uje m�novou politiku v zemi. V �esk� republice je centr�ln� bankou �esk� n�rodn� banka (�NB). Existuj� spory o opr�vn�nosti monopolu centr�ln� banky.
zdroj: {odkaz}
{odkaz}

Tak�e FED a �NB je v podstat� tot�. Nehled� na strukturu, kter� je zcela nepodstatn� odli�uje centr�ln� banky pouze forma vlastnictv� od zcela soukrom�ho, p�es sm�en� a� po zcela st�tn�.

Tak�e na z�klad� dluhopisu vydan�ho vl�dou (ministerstvem financ�) "zaplat�" FED (v�cem�n� soukrom� firma) poti�t�n�m pap�rem, kter� se t�mto aktem st�v� ofici�ln�m platidlem-bankovkou. O dal�� distribuci se postaraj� komer�n� banky. Vzhledem k tomu, �e st�t po sv�ch poddan�ch (to jsou ti pod-dan�mi) po�aduje ve�ker� odvody z pr�va na �ivot v t�chto pap�rech je celkem p�irozen�, �e po nich za�ne vznikat popt�vka. A boj m��e za��t, s diplomem nebo bez n�j. :-)

20. 07. 2011 / 19.02 / ivan

Nev�m, tady ty starosti o sv�t a dobro v�ech u� jsem tak n�jak pustil z hlavy

20. 07. 2011 / 17.32 / Do

cosa: no tak p�e�etl jsem a hned na prvn�m ��dku je �e FED "nakoup�" dluhopisy. nakoupit znamen� �e za n� zaplat� (bu� pen�zi nebo z�vazkem nebo sm�nkou nebo kravami). nikde nen� naps�no, �e FED d� pokyn do tisk�rny a� zv��� obr�tky stroj� anebo a� p�id�vaj� po jedn� nule nav�c.
stejn� jako j� nerozum�m bilan�n�m souvislostem a bilanci �NB ve vztahu k rozpo�tu, dom�c� ekonomice a zahrani�n�m subjkt�m, tak p�edpokl�d�m, �e ani ty nejsi mezi analytiky �NB. stroktura a koncepce FEDu bude 10x slo�it�j��, ne� "oby�ejn�, starosv�tsk�" centr�ln� banka.
tak�e se pen�ze netisknou, jen se "pou�t�j�" do ekonomiky, asi takhle:
moje firma m�:
0 mil. pen�z
1 mil. ve zbo��,
100 tis. zisku a 
2 mil v potenci�ln�ch zak�zk�ch.
... pust�m tedy do "sv� ekonomiky" dal�� 2 miliony (bu� vyd�m dluhopisy nebo si prost� p�j��m) a t�eba dos�hnu dodate�n�ho zisku 200 tis., ��m� dos�hnu r�stu sv�ho HDP z 10 % na 30 % (proto se hlavn� zadlu�ujeme).

... OK p��t� budu m�n� osobn� se sv�mi z�v�ry, �e n�kdo nem� �e�it v�ci, kter�m nerozum�, aby se tu n�kdo nezrhoutil, ale za ten m�j gul� se d�vaj� diplomy k�mo a nav�c to m�lo kdo z t�ch diplomant� dok�e takto vysv�tlit ostatn�m poj�da��m gul�e.

20. 07. 2011 / 13.42 / cosa

Do: p�e� "nikdy nikdo nem��e natisknout n�co, co nikdo jin� nechce. jasn�, poslat do ob�hu se d� miliardony nov�ch dluhopis�, ale pokud je nikdo nekoup�, nebude cht�t, tak stejn� ��dn� prachy nebudou."
P�e�ti si tohle: {odkaz}

Pokud ti je�t� nedo�lo, �e FED je v podstat� soukrom� subjekt, kter� nakupuje dluhopisy od americk� vl�dy, tak se nediv�m, �e v tom m� gul�.

20. 07. 2011 / 11.30 / Do

no jo, Zde�ku, j� jak nahod�m prvn� slovo, tak skon��m u dostatku ovoce na v�no�n�m stole....

20. 07. 2011 / 06.11 / Gyd

off topic, jak tak po ranu roluju diskusi, hned jsem poznal, ci prispevek je nejdelsi, Honzo:)

19. 07. 2011 / 13.24 / heb

freestyle

19. 07. 2011 / 13.24 / heb

jojo, cht�l sem cosi k tomu napsat, kdyby to za m� nenapsal do. toto je tzv. ekonomick� fresstyle z kunovic, kdy jsou m�ch�ny v�ci od ekonomie, demografie a sociologie a ��m hlasit�ji, t�m l�p, proto�e je to v�c pravda. nen�. nedod�val sem se neb se skon�il u toho jak je popisov�no, �e s koncem r�stu spot�ebitelsk� popt�vky v ��n� p�jde do h�je N�mecko a pota�mo �R (co� je z mnoha d�vod� �pln� nesmysl, u� proto, �e ��na nic takov�ho jako spot�ebitelsk� zbo�� z EU nedov��, sta�� se pod�vat na datab�zi Eurostatu). je to jedna z m�la v�c� (mezin�rodn� obchod s ��nou) o kter� m�m jakousi malou p�edstavu (a�koli bych si o tom nedovolil h��mat jako ten p�n na videu) a kolega je �pln� vedle.

19. 07. 2011 / 00.57 / pios

palec nahoru :o)

19. 07. 2011 / 00.07 / Do

omg

19. 07. 2011 / 00.07 / Do

no ... 10 min a d�l u� se mi nechce poslouchat. samoz�ejm� ten �lov�k u� p�rkr�t �etl o tom o �em mluvil, nicm�n� je to nasran� lojza, kter� by neu��dil ani nohejbalov� t�m.

chci t�m ��ct, �e je velice jednoduch� pospojovat p�r fenom�n�, t�ch popul�rn�ch, ��na, zadlu�ov�n�, st�rnut�, kter� samy o sob� jsou mo�n� existentn� a skute�n�, nicm�n� ty p���iny nemus� b�t v�dycky t�m, �e jde v�echno dopi�i, ale t�eba taky �pln� jin�. jedinkr�t se splete v t�ch sv�ch jasn�ch soudech a pak u� se veze na myln�ch p�edpokladech. ka�dou skute�nost, kterou tam srhnuje se d� rozebrat tak asi na 3 konference a ani pak se ned� ��ct, jestli jsme nalezli pravou p���inu a jak na ni reagovat a jestli to m� v�bec v�znam.
zpravidla m� hrozn� bol� diskutovat s lidma podobn�ho typu, kte�� v tom maj� jasno. jsem r�d, �e nikdy nebudou o ni�em rozhodovat, nic ��dit, proto�e v�bec netu��, jak prob�h� element�rn� rozhodovac� proces a t�m i snad ten glob�ln� posouvac� proces. v�ichni tidle sociologov� a v�d�to�i z podstaty bez praxe se z 98 % m�l� a mo�n� i tento �lov�k m� ve 2% pravdu. a d� se i z t�ch "hrozeb" kter� tam nasti�uje vyj�t naprosto norm�ln� do plusu, mysl�m, �e by mi na to �ekl "ale....."
celkov� nikdo z n�s tady nem� koule ani kompetenci v�d�t jak funguje �esk� republika, nato� evropa, chra� b�h glob�ln� mezin�rodn� trh pr�ce, obchod, finan�n� toky apod. tak z toho m�me sp�e v�tr nebo co. zazn�ly tady argumenty:
- hlad po zisku, chamtivost - experti sou blbci, proto�e chamtivost a hlad po zisku, vra�dy, loupe�e byly kdysi mnohem siln�j��. dnes u� mnohem v�ce lid�, firem a st�t� se d�v� na dlouhodob�j�� hledisko, aby kdy� dneska vyxeft�m 100 k�, aby mi tak nejl�pe sypaly ka�d� m�s�c, ka�d� rok a pak i m�m d�tem - kdysi to bylo drancov�n�, jenom asi tak ve 1000cionov�m m���tku proti dne�ku
- vyr�b�t nejlevn�ji je zapla� p�nb�h p�irozen� v�c, a� je to kdekoliv. ono to mimo jin� pom��e mnoha chud�m
- nezam�stnanost, ni��� dan�, vy��� zisky, to sp�e vypad� na trochu ekonomick� galimaty� a prost� chybnou souvislost
- nakupovat levn�ji, na internetu - op�t vynikaj�c� v�c sm��uj�c� k r�stu bez inflace. �e zkrachujou kamenn� obchody (nemysl�m si to), je z toho pohledu jen p�irozen� v�voj, sm��uj�c� k lep�� efektivit� (hodn� metodicky ch�p�no). dovozy samoz�ejm� m��ou ovlivnit DPH, ale mysl�m, �e u� se to d�je a pokles DPH nen� v�znamn�m probl�mem, resp. o�et�� se to jinak. hlavn�m probl�mem rozpo�tu jsou velk� soci�ln� jistoty vs. st�rnut� obyvatelstva - tam souhlas s �e�n�kem. no tak to prost� zv���me noaco, jinak to nejde, st�vkujte kokoti kolik chcete.
- zadlu�ov�n� - nem��u ��ct, �e po n�kolika letech ekonomick�ch studi�, bohat� praxi ve finan�n�m i re�ln�m sv�t� a dal��ch veskrze rozmanit�ch zku�enostech, dok�u shrnout v p�r v�t�ch problematiku zadlu�ov�n�. moje zadlu�en� firma m� zhruba takov� dluh jako USA, p�esto m�m na�l�pnuto do 2-3 let v�echny dluhy vymazat (bude-li to t�eba). zisky (p�ebytky rozpo�tu) na to m�m, soci�ln� �stav nejsem i kdy� z tohoto pohledu je m�m c�lem aby moji zam�stnanci byli velice bohat� lid�. na druhou stranu v�echen zisk ur�it� nezp�sobili jen oni, tak�e nejhor�� je dostat n�co, co si �lov�k nezaslou�il, tak�e se to sna��m f�rov� tipovat. j� s�m dlu��m tak cca. stejn� pod�l sv�ch ro�n�ch p��jm� jako USA �i moje firma a jsem rovn� na solidn� cest� to neposrat, n�klady i p�ebytky m�m sna��m se to n�jak u��fovat, taky se to m��e ze dne na den posrat, ale taky ze dne na den nahodit zase zp�t. to se v�ude m��e st�t v ka�d�m st�t� i v�ecku, ale to by musely b�t p�ebytkov� rozpo�ty, tak�e v�echno prost� �krtnout a� je sranda asi, ale pr�ser to b�t m��e to jo !
- kdo komu co dlu��, tisk pen�z a podobn� fenom�ny jsou op�t jen �patn� pochopen� a sesouvislovan� v�ci. nikdy nikdo nem��e natisknout n�co, co nikdo jin� nechce. jasn�, poslat do ob�hu se d� miliardony nov�ch dluhopis�, ale pokud je nikdo nekoup�, nebude cht�t, tak stejn� ��dn� prachy nebudou. a kdy� si nahod� p�r dolar� na ��et sami, tak si zkurv� bilanci anebo to nebudou schopni vyk�zat. prost� tomu sp�e nerozum�me..... ;) (sta�� jedna nep�esnost neporozum�n� a u� se to s v�ma tento n�zor veze cel� �ivot ;)))

- na sv�t� glob�ln� nikdy nebylo l�p, bezpe�n�ji, nad�jn�ji - to nev�m, ale mysl�m si to a m�m na to docela dost argument�, ale maxim�ln� jeden po druh�m....

- v�nujte se systematick� c�lev�dom� dlouhodob� pr�ci a funk�n�mu odpo�inku a ne�e�te p��oviny, kter�m nerozum�te ;))

18. 07. 2011 / 17.47 / Juve

Tak ona uz tahle doba dost pripomina socialni darwinismus. Problem je, ze soucasna spolecnost je nastavena pouze na ten okamzity a kratkodoby zisk a to je spatne..veskere dlouhodobe cile se potiraji, chybeji tu vize, ne jak tu budes zit ty, ale treba deti tvych deti..

18. 07. 2011 / 17.10 / cosa

D��ve nebo pozd�ji bude d�le�it� odpov�d na ot�zky "Komu to vlastn� v�ichni dlu��?" Jak� mechanizmus vede k nesplatiteln�mu zadlu�ov�n� cel�ch st�t�? Jestli to n�hodou nen� �ern� d�ra tot�ln� zkorumpovan� tkz. zastupitelsk� demokracie ve prosp�ch nemnoha soukrom�ch subjekt� . Dokud se t�m zab�vaj� pouze konspira�n� teoretici viz. Zeitgeist apod. tak je to m�lo. ��na u� se za��n� jistit {odkaz}

18. 07. 2011 / 16.20 / romicka

Video sem nevid�l, ale m��e mi n�kdo ve zkratce vysv�lit, kdy jindy byla doba na p�iv�d�n� potomka na sv�t lep��. Vyve�te m� z omylu, ale vzhledem k �ivotn� �rovni, �rovni soci�ln�ho syst�mu, zdravotnictv�, vzd�l�n�, mo�nosti osobn�ho rozhovoje a seberealizace mi to te� nep�ipad�, v porovn�n� s dobou pob�lohorskou, mocn��stv�m, prvn� republikou, adolfem a kom�r�ma zas tak hrozn�. Dnes u� i holky hrajou fotbal, tak�e i ta odvaha riskovat 50% �anci na dceru je diskutabiln�.
To, �e by d�t� muselo j�st ��nskej �esnek a belgick� m�slo mi v porovn�n� z nukle�rn� v�lkou za prdel� p�ipad� docela ok.

18. 07. 2011 / 14.46 / efa

Mildo :) s tvou n�pln� pr�ce bych se tu ani nep�pnul. V ��n� nic nevyr�b�m a celkem slu�n� p�isp�v�m do st�tn� kasy imho. Ale tohle nen� debata o tom co ty nebo j� d�l�me nebo jak p�isp�v�me do syst�mu. J� se sna��m zorientovat v sou�asn�m sv�t� a utvo�it si na to n�jak� n�zor a sm�r, jak se chovat, aby to tu v�echno neskon�ilo ve sra�k�ch. Hypot�ka na krku u� je a je pravda �e p�iv�st d�t� do t�hle doby je velk� odvaha.

18. 07. 2011 / 14.37 / [ K! ]

chechet - thx 4 link

18. 07. 2011 / 14.19 / [ K! ]

zoom - ad z�chrana sv�ta: snaha se po��t� a arumentovat t�m, �e my to nezachr�n�me? NFW!

Kdy� kupuju m�slo, tak jen pokud je vyrobeno v �R. Sra�ky zpoza hranic bojkotuju. (Odhl�dnuv�e od toho, �e t�eba belgick� �m�slo�, je m�slo, kter� je skladov�no [za co� skladuj�c� pob�r� eura] a a� pomalu doj�d� ke konci trvanlivosti, je p�em�ch�no, nakostkov�no a pak stoj� K�=17,90 - dobrou chu�!)

18. 07. 2011 / 14.09 / chechet

komu nestaci video, nech si este precita otazky a Stankove odpovede: {odkaz}

efo: prasa nechovaj, je z neho velmi maly uzitok. radsej ovcu alebo kozu.

18. 07. 2011 / 14.04 / Juve

Souhlas, u veskeryho byznysu tady je otazka, kdy to zacne nekdo delat treba v indii nebo kdekoliv jinde levneji..dam takovej priklad: nakupy na internetu. Lidi zjistili, ze uz nema cenu kupovat veci v kamennejch shopech v CR, krome zivnostniku, tim pak trpi hlavne stat, prichazi o DPH a tak se to rychle snazi zachranit clem na veskere zbozi mimo EU..jenze to clovek zbehly v shippingu taky brzo obejde pres mezisklady.
Taky obecne plati, ze v dnesni dobe uz si za kvalitu musis priplatit, ale spousta lidi si bude radsi mazat ten dzem co obsahuje 20% jahod a ne ten co obsahuje 50%, protoze je o petku drazsi.

Jinak na to aby fungovala ekonomika statu je potreba co nejvic rodin, ale trend soucasnosti je, ze cim dal tim vic lidi zije na vlastni pest a tim padem se trosku borti cely ten system, protoze takovy lidi nepotrebuji rodinna auta nebo mycku. Proste moderni svet ti nabizi tolik moznosti, ze ne kazdej chce hned zajet do ty klasicky sablony, ktera byla treba za komancu jasne dana.
Kdyz to vezmu globalne, tak mam pocit, ze v soucasne dobe kdo si porizuje treba hypoteku nebo vic nez jedno dite, tak si musi bejt kurva jistej v kramflecich..ja na to zatim ty koule nemam.

18. 07. 2011 / 13.48 / zoom

S tou zeleninou mas pravdu, tu si muzes dat i na balkon... v podstate ty jako zivnostnik, odvadejici minimalni dane abys prezil a vyrabejici v cine, to tu kurwis stejne jako socky na podpore a socialnich davkach.. podle pana na videu! Podle me tenhle svet stejne nezachranime.. proto: chci si nahrabat, pestuju zeleninu, ovecky..casem prase..a nebuduju potomstvo.. tady to ovsem je spise vyckavam... ale co uz..Nibiru je na ceste.

18. 07. 2011 / 13.06 / Fantomas

Cago! Hlavne se neboj, pac strach je nejprimitivnejsi nastroj jak ovladat(manipulovat) cloveka a politici toho umi patricne vyuzit !

Nicmene recnik ve videu ma v mnohem pravdu. Pouziva slova, ktera pravdive vykresluji soucasnou situaci, nic nezkresluje.

Podle expert� je pricinou moralni a eticky upadek, kde v pyramide hodnot (lidskych,ekonomickych atd) jsou penize, chamtivost, hlad po zisku apod. Firmy pak vse vyrabi v zemich, kde to vyjde nejlevnejc - tim roste treba tuzemska nezamestnanost, stat nema prachy z dani, ale rostou zisky majitelu firem atd atd a jde to do kytek.

Casto jezdime pracovne do Nemecka a bavime se s nima o situaci u nich. Jednoznacne jsou nauceni, maximalne podporovat svuj TRH - kupovat svoje auta (BMW,VW..), nemecke hadry, nemeckou zeleninu - proste kaslou na Cinu,Indii....A tohle rika i "expert" Klaus - globalni ekonomika a trh jsou cesta do pekla .

Takze zacni pestovat svoji zeleninu (nebo aspon maximalne podporuj lokalni trh).


© Copyright 2012–2026 youngprimitive.
All Rights Reserved.
D�msk�P�nsk�