V tomto okn� si m��ete upravit pou��v�n� cookies podle vlastn�ch preferenc�. Pokud ponech�te v�choz� nastaven�, budou povoleny pouze cookies nezbytn� pro fungov�n� webu.
Technick� cookies jsou nezbytn� pro fungov�n� webov�ch str�nek, nen� tedy mo�n� je zak�zat. Obvykle se nastavuj� v reakci na akce, kter� na webu sami provedete, jako je nastaven� zabezpe�en�, p�ihl�en� a vypl�ov�n� formul���. Tyto cookies m��eme nastavit my nebo poskytovatel� t�et�ch stran, jejich� slu�by na webu vyu��v�me, a neukl�daj� ��dn� informace, kter� lze p�i�adit konkr�tn� osob�. M��ete si nastavit sv�j prohl�e� tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich zas�lal upozorn�n�. M�jte ale na pam�ti, �e n�kter� str�nky bez t�chto soubor� nemus� fungovat spr�vn�.
| Cookie | Popis |
|---|---|
| cookies_level | Va�e nastaven� cookies z tohoto dialogu |
| PHPSESSID | Rela�n� cookie udr�uj�c� ID aktu�ln� session |
Analytick� a v�konnostn� cookies se pou��vaj� k anal�ze n�v�t�vnosti webov�ch str�nek a k dal��mu zlep�en� jejich fungov�n�. Pom�haj� n�m porozum�t z�jm�m n�v�t�vn�k� a zp�sobu, jak�m na�e webov� str�nky pou��vaj�. Tyto cookies neshroma��uj� informace, kter� by v�s mohly identifikovat.
| Cookie | Popis |
|---|---|
| _ga_Q5WWRN5W1M | Cookie analytick�ho syst�mu Google Analytics |
| _ga | Cookie analytick�ho syst�mu Google Analytics |
Jsou pou��v�ny pro sledov�n� n�v�t�vn�k� na webov�ch str�nk�ch. Z�m�rem je zobrazit reklamu, kter� je relevantn� a zaj�mav� pro jednotliv�ho u�ivatele a t�mto hodnotn�j�� pro vydavatele a inzerenty t�et�ch stran.
| Cookie | Popis |
|---|---|
| _gcl_au | Marketingov� cookie Google Adwords |
| _fbp | Marketingov� cookie Meta |
�Pokud n�s nav�t�v� mimozem��an�, v�sledek bude podobn� tomu, kdy� Kolumbus p�ist�l v Americe, co� pro dom�c� obyvatelstvo neskon�ilo dob�e.� Toto je n�zor fyzika Stephena Hawkinga, kter� byl p�ed ned�vnem citov�n den�ky po cel�m sv�t�.
Vybavil se mi �l�nek nazvan� 1491, kter� p�ed n�kolika lety otiskl v�born� bostonsk� m�s��n�k The Atlantic (b�ezen 2002). Pom�rn� obs�hl� text je souborem teori� o tom, jak to v Americe mohlo p�ed jej�m �objeven�m� vypadat a co se pravd�podobn� d�lo pak. Soud� se, �e na z�padn� polokouli �ilo v�ce lid� ne� v Evrop� a tato civilizace byla velmi vysp�l�, p�esto�e Homo sapiens vyrazil z Afriky p�es Alja�ku d��ve, ne� vznikla nap��klad prvn� civilizace sumersk� a vyv�jel se na rozd�l od civilizace evropsk� pom�rn� izolovan�. Lid� na americk�m kontinent� nepoznali v�robu oceli, v p�ev�n� hornat�m ter�nu nikdy nevyu�ili kolo, zato ale dos�hli skv�l�ch v�sledk� v zem�d�lstv�. V�ce ne� polovina plodin, kter� se dnes v cel�m sv�t� p�stuj�, byla vy�lecht�na v Americe. Je ironi�, �e kuku�ice, raj�ata, brambory a papriky podm�nily popula�n� explozi na Star�m kontinent� a t�m pozd�ji i pr�myslovou revoluci. Kuku�ice tak� pomohla modernizovat zem�d�lstv� v Africe a tam�j�� n�r�st populace vy�stil v n�kolik stolet� transatlantick�ho otrok��stv�. To v�e se odehr�valo ve chv�li, kdy Indi�ni rychle vym�rali. Odhaduje se, �e b�hem 130 let vz�jemn�ho kontaktu jich um�elo 95%. �pan�l�t� dobyvatel� nebyli nijak m�rumilovn�, p�esto to nejhor��, �eho se (mimod�k) dopustili, bylo, �e s sebou p�ivezli choroby jako ne�tovice, tyfus, ch�ipku, mor atd. N�kolik naka�en�ch jedinc� a p�r prasat spustilo takovou vlnu n�kazy, �e domorod� obyvatelstvo um�ralo po tis�c�ch, ani� by kdy spat�ilo b�l�ho �lov�ka. Nemoci postupovaly do vnitrozem� mnohem rychleji ne� Evropan�, kte�� pak nach�zeli vesm�s krajinu ji� bez domorod� populace.
Druhou zaj�mavou �zpr�vou z tisku� je ned�vn� zji�t�n� na z�klad� anal�zy kostern�ch poz�statk� poch�zej�c�ch z Chorvatska, �e jsme z jednoho a� �ty� procent Neandrt�lci. V knize Remarkable Creatures profesora molekul�rn� biologie a genetiky Seana B. Carrolla se p�e, �e Neandrt�lci �ili na �zem� dne�n� Euroasie v�ce ne� 300 tis�c let. Homo sapiens migroval z Afriky (dne�n� Tanzanie) do Evropy p�ed 40 tis�ci lety a trvalo 12 tis�c let ne� Neandrt�lec zcela vymizel (od p��chodu Homo sapiens). Pro� vyhynuli, se nev�. Byli vyhlazeni, nebo rozhodly nemoci, ni��� technologick�, soci�ln�, komunika�n� stupe�, neobst�li v konkurenci (boj o potravu)? Nyn� u� nicm�n� v�me, �e geny Neandrt�lc� existuj� d�l. Na�e pra-pra-babi�ky tedy tu a tam za�ly na p�rty k soused�m. Bude jist� zaj�mav� sledovat, co dal��ho se o Neandrt�lc�ch v n�s dozv�me.
Na�e galaxie m� stovky miliard hv�zd a takov�ch galaxi� jsou ve vesm�ru miliardy. V sou�asnosti jsou astronomov� schopni pozorovat 443 planet a dal�� miliardy jsou n�m zat�m utajeny. Pravd�podobnost �ivota jinde je vysok�. Docestovat z jedn� planety na druhou na�t�st� nen� tot� jako dostat se z Tanzanie do Evropy nebo p�eplout Atlantik. Civilizace na na�em v�vojov�m stupni v ��dn�m p��pad� nem� technologii, kter� by j� umo�nila se k n�m dostat. Optimisti�t� astrofyzikov� (Michio Kaku) ��kaj�, �e p��padn� civilizace, kter� jsou od n�s pop�edu o tis�ce, mo�n� miliony let v�bec nezaj�m�me, jeliko� maj� tak vysok� energetick� n�roky a vl�dnou tak vysp�lou technikou, �e zotro�it n�s by bylo obdobn�, jako kdyby m�l �lov�k z�jem na tom zotro�it mravence. T�ko si p�edstavit, �e sem n�kdo let� mnoho sv�teln�ch let, aby se pak schov�val v lese a pozoroval osam�l� vesni�any, nebo skon�il na pitevn�m stole v Area 51. Mimozem��an� budou sp�e �e�it, jak z�skat co nejv�ce energie ze sv�ho slunce (nap�. vytvo�en�m kulov�ho obalu kolem n�j, tzv. Dyson sphere), nebo jak zpomalit jeho p�echod v �erven�ho obra. I kdy� je asi dosti dom��liv� tv��it se, �e v�me to, co v�d� oni.
Na povrchu to v�echno p�sob� docela depresivn�: jedni do jist� m�ry necht�n� vyhlazuj� druh�, v�t�z� lep�� technologie, dravost, v�e se ��t� dop�edu a nen� �as ohl�et se zp�t. Jsou v�ak i takov�, kte�� tvrd�, �e je t�eba vr�tit se ke ko�en�m, zp�t k p��rod� a tradi�n�mu zp�sobu �ivota. Zd� se ov�em, �e ��dn� takov� idylick� za��tek nikdy nebyl. Britsk� historik Niall Ferguson ve sv� finan�n� historii sv�ta s n�zvem The Ascent of Money na �vod poznamen�v�, �e tradi�n� spole�enstv� lovc�-sb�ra�� �ij� (a v�dy �ila) velmi nez�vid�n�hodn� � jejich �ivot je kr�tk� a brut�ln� � dlouh� dny b�haj� s lukem po pralese, aby se najedli, a nav�c neust�le mus� �elit �tok�m sv�ch soused�, tak�e kup��kladu a� 60% mu�sk� populace domorod�ch ekv�dorsk�ch kmen� um�r� n�silnou smrt�. Tyto kmeny okam�it� sn�d� to, co najdou, potravu neskladuj�, soupe�� o plodn� �eny, neznaj� obchod ani spolupr�ci a jsou xenofobn�j�� ne� kter�koli jin� vysp�lej�� (pen�zi zka�en�) spole�nost.
..:D..mno jak reagovat na takovou akci?:)..v uvodu chci jen rict, ze jsi docela dobre rozehnal me predchozi temne rozpolozeni:)..u "moderniho lososa" jsem qualitne zasvijel!:)..
..k te honbe za dlouhym zivotem..zacnu od posledni casti toho prvniho odstavce, z kterou souhlasim skoro uplne..tim, ze jsme se jakoby dostali na vrchol potravniho retezce (i kdyz to tak uplne v urcitych typech zivotniho prostredi neni) a tim, co jsme diky nasi inteligenci dokazali zjistit o udrzeni zdravi a tedy prodlouzeni zivota, se nas pud sebezachovy asi odlisil od toho "ostatnich"..pud sebezachovy ostatnich se podle me projevi pouze v okamziku bezprostredniho ohrozeni zivota..u cloveka to funguje uplne stejne, ale je tam jeste neco navic..dokaze uvazovat o sirokem spektru moznych nebezpeci, ktere by ho k vaznemu ohrozeni zivota dostat mohly a dokaze jim vicemene predchazet..chce se mi rict, ze mezi nami a ostatnima je takovy rozdil jako mezi Benem Johnsonem a zbytkem startovniho pole v 86� na OH v Soulu..jenze bych pak k tomu musel dodat to, ze nasim teamovym lekarem je Priroda..a muj soukromy duch fair play se otrasa:)..
..jeste k tem krvelacnym bestiim:)..v tom mas pravdu..kdysi bych Ti byl byval argumentoval nazranym lvem, ktery kdyby vyhodnotil, ze mu z Tve strany nehrozi zadne nebezpeci, Te necha bez povsimnuti projit kolem sebe..prislo se ale na to, ze i nekteri predatori zabijeji "ze sportu"..nevim jak je to u tech "kocicek"..dale pak bych argumentoval tim, ze v divoke Prirode neexistuje obezita..pouze clovek a zdomacnele typy zvirat ji trpi..takze jestli sleduji svuj uzitek, tak znaji na rozdil od lidi nakou miru..na druhou stranu, kdyz si tezce zafantaziruju, nemuzu rict jak by to vypadalo, kdyby naky jiny zivocisny druh byl v podobne pozici jako clovek..
..ten pud snadnejsi cesty jak jsi ho myslel Ty jsem nejspis pochopil a nemam vicemene co dotat..jen pro ujsiteni..jde vlastne o zmenu pomeru PRACE : ODPOCINEK, ZABAVA ve prospech odpocinku a zabavy?..jestli jo taxe proti tomu muselo ozvat me FTK srdce no:))..kdysi ta prace proste zajistovala dostatek pohybu a jeste dejme tomu na cerstvem vzduchu, takze efekt na zdravi cloveka musela mit jiny nez jaky ma ve svem charakteru ted..kdysi to bylo "2 v 1"..ted si na fyzicke vybti clovek musi hledat cas, ale prez tu psychickou unavu je tezke se k necemu prinutit..
..jinak uz nemam mnoho, co napsat..jak si mluvil o tom, kdo ma nebo nema pravo vynaset obektvni soudy o Nas..mozna ze nekdy tim Spravnym nebo tou Pravdou je Paradox..tim chci rict, ze na vynaseni obektivnich soudu o lidstvu ma mozna pravo nekdo, kdo si to o sobe bytostne nemysli:)..
..kdyz tak navidenou u pivka radsi..ja asi zas zitra zaspim do prace:)..
ji��,
m� pravdu, �e �lov�k to s t�m prodlu�ov�n�m asi pot�hl zat�m nejd�le, ale i ostatn� se o to podv�dom� sna��, pokud se pod��d� pudu sebez�chovy, p�e�it� apod. prost� v tom minul�m kontextu - kdy�s n�m ta�ko dal pud sebez�chovy a p�e�it�, tak to nech na n�s, kdy� to dovedeme k dokonalosti, tzn. nen� podle mne proti p��rod� ��t do 150 let.
Na oslaben� m� teorie uv�d�m, �e takov� losos nebo jepice nebo mot�li to maj� hozen� trochu jinak asi kua, to je pravda. Ale tak ka�d� to m� hozen� trochu jinak a furt jsme v�ichni "p��roda" :) ur�it� se najde losos, kter� si v mo�i �ekne - tak ��s, j� letos je�t� nejedu ! asi p��t� rok nebo za dva. Te� je docela modern� odj�d�t do trdli�� po 30-tce ;-)))
o t� ratolesti, budu d�vat bacha a� se nezahub�, ale r�d to nech�m v�e na n�m, a� si co nejd��ve porad� s�m. jak ��kal b�h Bendrovi, chce�-li b�t dobr� B�h, mus� konat v�ci tak, aby nebylo poznat, �e je zp�sobuje� ty. Ovliv�ovat d�n� tak, aby nebylo poznat, �e je ovliv�ov�no. t�m chci ��ct, �e my lidi zas takovou moc nem�me (v tom se mo�n� s n�kter�mi skeptiky shodnu), abychom mohli zm�nit n�jak� v�znamn�j�� princip. to co se d�je, a co jako inteligentn� lid� p�etv���me, je po��d dle m�ho n�zoru v r�mci p��rody, �e s t�m p��roda po��t�, �e jednoho druha vy�lecht� tak, �e bude um�t zasahovat do krajiny. to je m�j soukrom� n�zor.
ano, o uzitku, to je na jinou debatu, jsem si naprosto jist - a tady nep�ipust�m diskuzi !! �e v�echna zv��ata jsou krvela�n� bestie (dob�e krom� ps�, ko�� - ale to jen d�ky lidem), kter� sleduj� jen a jen sv�j u�itek. kdybys byl jejich �r�dlo anebo kdyby se nasytili z toho, �e postav� betonovou fabriku, bez mrknut� oka to ud�laj� ! - tak je to nastaveno.
pud snadn�j�� cesty je 3style, je�t� m� napadal pud lenosti, princip usnadn�n� - jde o to, �e to je pohnutka pro� pak tu inteligenci vyu��v�me a zpojujeme. v podstat� mak�me, abychom se mohli fl�kat. tak jako kdy� m� donutit lidi pracovat, jedin� funguj�c� je sl�bit jim pen�ze - tak je to nastaven� a pokud to n�kde funguje jinak - komuni��ci, sekty apod., tak je to ze vzdoru, omylu, nepochopen�, i kdy� je to t�eba p�kn�. pom�hat n�komu je tro�ku mimo p��rodu a je to asi pro n�s sp�e oddych, relaxace, mo�n� napln�n� n�jak�ch sv�ch myln�ch hip�s�ck�ch p�edstav - i kdy� jsou naprosto kr�sn�, suprov�, nen� nic lep��ho ne� s kamar�dama vymyslet n�co, co nebudeme d�lat pro pen�ze, je to skv�l�, ka�d� (no v�t�ina) do toho d� srdce, p�li, nasazen�, n�co i vznikne, je to par�da, pak se o�ereme, ale to je jen na chv�li, dlouhodob� to fungovat nebude nikdy a my se bav�me o syst�mu, modelu apod. tak�e p�esn� naopak to je no.
akcereakce - no, mysl�m, �e to spr�vn� p��klad je, proto�e to nen� spr�vn� �vaha, pak u� tam ��dn� ryby nebudou a proto to musel zkusit, aby p��t� rok zem�el hlady a jeho d�to to snad u� pochop�. to je zase cimrman�v princip slep�ch uli�ek ! :-DDD jinak souhlas�m, �e ten pud lenosti je podivn� nastaven�, by� zat�m funguje, proto�e vede do z�huby, by� jsme j�m hn�ni. ale boj�m se �e to je takov� n�znak toho z�kladn�ho v�eobecn�ho principu fungov�n�, jako �e �t�st� neexistuje, ale nikdy o n�j nesm�me p�estat usilovat, �e celosv�tov� m�r a blahobyt je nere�ln�, ale nikdy se o n�j nesm�me p�estat sna�it. �e v �ivot� je v�echno stejn� dan�, �e nic jentak nezm�n�me, ale nikdy se nesm�me p�estat to pokou�et. takov� �esko-pivn�-filozoficko-sarkastick� marnost.
po�et n�vratn�k� k p��rod� jsem asi p�est�elil, op�t ��dn� seriozn� literatura o tom zat�m nepojedn�v� ;-)
pro� nesta�� ��t jen do 65 nev�m, pro� by to m�lo sta�it ? prost� to tak je, �e si to prodlu�ujeme a j� t�mto z�kon�m v���m (z cel�ho srdce) �e to tak je nastaveno spr�vn�, �e to nen� ��dn� lidsk� provin�n�, �e ldistvo m� jakousi sebereflexi (dlouhodobou - ne v r�mci na�eho �ivota) a �e n�jak� ten udr�iteln� rozvoj nastaven je - uzn�v�m ale, �e jsou dv� mo�nosti, �e bu� to tu do 50 let v�echno jebne anebo ne. j� si sp�e mysl�m, �e ne, ale to je op�t na jinou diskusi.
no podstata �lov�ka, tak ano, jist�, ta v�vojov� ano, ale asi v�ce ho charakterizuje ta inteligence ne� to, �e vylu�ujem. to je jedno, na tom se shodneme, z�v�r v�eho tedy je, zda ta inteligence, kterou jsme jednou nastartovali, kdy� jsme vychytali kolo, pluh, ohe� (za v�echno m��e Kop�em !), zda je v�bec n�kdo (z n�s) opr�vn�n vyn�st objektivn� soud, �e si se sami sob� vymyk�me z pod kontroly, �e je n�co �patn�, �e by n�co m�lo b�t jinak. j� se nec�t�m opr�vn� soudit lidstvo, j� jsem r�d, �e s�m sebe nesoud�m tolik jako d��ve, nato� se starat o "lidstvo" na to �koly nem�m ;)
mysl�m, �e "p�irozen�" (je�i� to je slovo) je �e se v�ci m�n�, ne� �e by n�co m�lo n�jak b�t, j�nev�m jak� je ide�ln� obraz sv�ta. 2 miliardy mal�ch pol��ek, s jednou kr�vou, ovc�, sl�pkama a jedn�m kohoutem - no ... mo�n� by se kohouti dali ��rovat .... ale to u� se zase dost�v�me zp�tky ... ;-))
mysl�m, �e �ivot je sp�e proces - ne n�jak� stav - �ivot je po��ta�ov� hra, kterou tam n�kdo gembl�, zat�m docela boduje, i kdy� m� n�jak� hrozby, ale tak datluje do toho kompu co m��e, aby to n�jak nastavil, p�enastavil apod. ale sp�e se u toho stra�n� bav�, proto�e to mus� b�t neuv��iteln� z�bava a taky si mysl�m, �e u� dost v�c� zvl�dnul. Hra, jej� z�kladn�m hrac�m prvkem jsou mo�n� n�jak� kvantov� ��stice a na tom jsou zalo�eny imunita organismu, vznika p�enos my�lenky, fullHD video z fo��ku, z�pad slunce nad pr�myslov�m 3ncem a dal�� vychyt�vky ... tato hra m� napl�uje pocitem, �e ta doposavad odveden� pr�ce je dobr�, i kdy� se ne v�echno povedlo asi, no ale stejn� nikdo nev� jak to vlastn� je.
uhhh :-O
to je na pivn� debaty a ne na okr�d�n� firmy o �as a energii :-/ jdu robit
Po� DO :)
..6Jahne!..nevim teda jake dalsi hrace ve hre "kdo si nejvic zivotnim stylem prodlouzi zivot" mas na mysli?..rekl bych, ze jedine clovek se zabyva otazkou dlouhovekosti nebo dokonce nesmrtelnosti..za tim bude asi strach ze smrti podmineny pudem sebezachovy..konec koncu jedine clovek je z cele zive casti prirody schopen takto premyslet..jestli nam do toho Mamka nebo Tatka nemaji co kecat?..hm..tak si predstav v situaci Tatky sebe..jakoby Tva ratolest.. sotva co se naucila mluvit..Ti zacala kecat do neceho, cemu rozumis moc moc dobre a jeste Ti rikala "nech me byt"..
..tim chci rict, ze Priroda mela nebo ma naky plan, z ktereho se Ji clovek tim evolucnim skokem v inteligenci vymkl..premyslim, premyslim, ale nemuzu prijit na jineho tvora nez cloveka, ktery dokaze prizpusobit prostredi , v kterem zije, sobe..myslim,ze "zbytek" prizpusobuje zivotnimu prostredi sebe..v tomto je navic clovek obzvlast sobecky, protoze kdyz uz neco prizpusobuje, tak z toho ma uzitek vicemene jen on..ale to je na jinou debatu..
..zaujal me taky ten "pud snadnejsi cesty"..nasel bych to nekde v odborne literature?..nebo si jen tak za 3stajloval?..protoze to, cim nazyvas pud snadnejsi cesty je jen projev lidske inteligence spojeny s mnohaletymi zkusenostmi, ziskanymi metodou pokusu a omylu..mozna, ze to uz jako pud bylo "zapsano" v generaci, ktera s sebou prinesla prumyslovou revoluci..
..trochu bych se otrel i o jinou rovinu pudu snadnejsi cesty..zacnu trochu od kraje..verim na Rovnovahu..na Akci a Reakci..z toho uhlu pohledu si dovoluju rict, ze ne vzdy je ta snadnejsi cesta lepsi..nebo jinak..je vzdy vyhodna hlavne pro cloveka..nevim jestli je to treba to prave prirovnani, ale napadl me rybar, ktery lovi ryby tim, ze hazi do jezera dynamit..
..zajimavy je taky postreh, ze k navratu k prirode se hlasi vetsinou zivotem zklamani jednici..at uz se jim stalo cokoliv..myslim, ze si ten procentualni pomer prestrelil strasne..ja bych rekl, ze ve vetsine pripadu je to postoj socialne vnimavejsich jedincu a pak az treba postoj tech"zkalmanych".. mas urcite pravdu v te delce zivota..bude to znit podivne, ale s odvolanim na vyse zmineny zamer Prirody se ptam..proc nestaci zit jen do 60, 65?..proc se snazit zit do 100let?..snizilo by to nejak kvalitu zivota?..
..a jaka je ta prava podstat cloveka?..no zvireci!!!..zakladni instinkty..pudy..ty nam zustaly..musime jist..vylucujem..chceme se mnozit..bojime se..pohybujem se..spime..tohle mame spolecne..jak s bezobratlymi, tak s obratlovci (..k obratlovcum patrime vlastne i my)..to ze umime vypocitat rovnici o dvou neznamych atd. je jen projev vyssiho stupne nervove soustavy..mam mirne pochyby o zachazeni cloveka s darem takove inteligence..
jirko: myslim, �e ta�ka P��roda (tro�ku to genderov� vyv��m, ne ? :-D) v�c, jakoje d�lku �ivota nechala na t�ch hr���ch. �e pokud vybavila sout��c� takov�mi zv�rstvy, jako je pud sebez�chovy, pud snadn�nj�� cesty, apod. pak se nem��e divit, �e si to lidi, zv��ata, rostliny, bakterie a viry a dal�� aspo� trochu �ij�c� ob�an� za��d� podle sebe. tak�e d�lku �ivota bych nechal na n�s, jak si to o��fujem, za��d�me a nenechal bych si do toho od mamky ani od ta�ky kecat.
Paradoxn� je, �e ten "n�vrat k p��rod�", kte�� z 98 % prosazuj� n�jak �ivotem v ur�it�ch rech zklaman� jedinci, tak �e tento "pobyt v p��rod�" se z hlediska d�lky �ivota historicky nevyplatil. pokud neberu v �vahu ojeban� n�vrat k p��rod�, kdy v souladu s p��rodou �ij�c� �lov�k bydl� na poli, o�e, s�z�, skl�z�, zuby si �ist� smrkovou v�tvi�kou a pak nasedne do volva, aby zajel do kanclu a b�dal nad st�rnut�m DNA.
I kdy� bych takhle hrozn� r�d �il, d�tem �etl jenom "nezka�en� a zaru�en�" zpr�vy z blist�, v�m �e to je jak�si pop�en� p�irozen�ho v�voje a t� podstaty �lov�ka.
O t� podstat� �lov�ka si toti� mysl�m, �e jeho pravou (co je ta prav� ?) podstatou nen�, �e je z biomasy, ale �e um� vy�e�it rovnici o dvou nezn�m�ch. toto podle mn� charakterizuje �lov�ka v�ce ne� to, �e je zvykl� j�st rostliny, pob�hat po nezamo�en� krajin� apod.
pro �lov�ka je p�irozen� to, co mu umo�n� p�i jeho tahu na branku sekundovat jeho stupni rozvoje, tzn. p�izp�sobivost a kreativita. To ��k�m s ohledem na dlouh� historick� v�voj a bez ohledu na ropnou skvrnu na florid�.
..6Wolfe!..co se tyka toho mimozemskeho vysadku, tak se ke me dostala zajimava informace. Clovek je vice mene presvedcen, ze kdyby uz doslo k tomu mimozemskemu vysadku a v tom lepsim pripade jen o navazani kontaktu, tak to budem urcite "my" s kym budou chtit "mluvit". Trochu se toho dotkl tady nize Jarmil. Kdyby pro mimozemstany bylo kriteriem "stupen socialni vyspelosti", tak "no.1 na alien draftu" urcite nebudem. Drive by se pry podle toho kriteria snazili kontaktovat uz zminene mravence, pak jeste vcely myslim...:)..heh..to by bylo globalni snizeni sebevedomi..predstavenstvo Zeme vita mimozemstany..mimozemstane prochazi(?) kolem..bez povsimnuti..sklani se k prvnimu mravenci, ktereho uvidi a projevi zajem o komunikaci:))..
..k tomu poslednimu odstavci..k navratu k tradicnimu zpusobu zivota bych se hlasil taky..ne teda az uplne na zacatek, ale k tomu zemedelstvi..idylicke by nebylo urcite ani tohle, ale rozhodne to vic odpovida biologicke podstate cloveka..clovek nejakou tu drinu vicemene potrebuje..spis vice bych rekl..premyslel jsem taky o delce lidskeho zivota, kdyz uz se o tom Niall Ferguson zminil..nevim jestli je prirozene, ze se clovek doziva takoveho veku jako ted..jasne..urcite je to tou ziskanou inteligenci..poznatky o zdravi a hygiene a tak..ale zajima me jestli je to prirozene..tedy podle toho, do jakych mezi Priroda vlozila delku lidskeho zivota..zname delku zivota mnoha zivocisnych druhu a ta se podle me nezmenila od toho ,co dany druh vznikl..krome cloveka a zdomacnelych zvirat..ptam se jestli to neni naky "ojeb" na Prirodu..neco jak Darbujan a Pandrhola..kdyz Hrusinsky zavrel Smrtaka do skrine:)..snad ne no:)..
..jinak Buffalo Bill�s pawn shop je taky dobry ojeb:)..
Mimozem�tan�, kte�� jsou ve v�voji o stovky mili�n� let vp�edu maj� energetiku zm�klou do posledn�ho punt�ku. Vlastn� nemaj� u� ani co objevovat a jejich energetick� n�roky jsou men��, ne� se opi�k�m, kter� sotva za��naj� s technick�m v�vojem m��e zd�t. Vysp�lost civilizace se ale nem��� stavem ovl�dnut� techniky. To je jaksi samosebou, �e m�t zvl�dnut� sv� okol� pat�� k dob�mu vychov�n�. :-) Co se opravdu po��t�, je m�t zvl�dnut�ho sebe. Vid�no touhle optikou je n� technick� v�voj je�t� docela uspokojiv�.
dobre poctenicko!
kurnik, Kardasevova stupnica vyspelosti civilizacii je tez pecka!
super, dob�e se to �te
velmi zaujmava myslienka o energetickych narokoch civilizacii schopnych prekonat vesmir az k nam. je fakt, ze myslienkami o svojej vyspelosti si asi dost fandime :)
Hezkej �as pastnut� p��sp�vku :)
tro�ku del�� to m�m, omlouv�m se, pokud zahlcuju...zase je to ale �derem p�lnoci:)...P�ipojuji b�se� Shermana Alexieho, sou�asn�ho americk�ho b�sn�ka z kmene Spokane, o zastav�rn� Buffalo Billa:
Evolution
Buffalo Bill opens a pawn shop on the reservation
right across the border from the liquor store
and he stays open 24 hours a day,7 days a week
and the Indians come running in with jewelry
television sets, a VCR, a full-lenght beaded buckskin outfit
it took Inez Muse 12 years to finish. Buffalo Bill
takes everything the Indians have to offer, keeps it
all catalogues and filed in a storage room. The Indians
pawn their hands, saving the thumbs for last, they pawn
their skeletons, falling endlessly from the skin
and when the last Indian has pawned everything
but his heart, Buffalo Bill takes that for twenty bucks
closes up the pawn shop, paints a new sign over the old
calls his venture THE MUSEUM OF NATIVE AMERICAN CULTURES
charges the Indians five bucks a head to enter.