Literatura

Apokalypsa, kataklyzma, armageddon, judgement day...nevrac�m se z koncertu ani jsem zrovna nevid�l 2012, a p�esto bych se r�d v�noval tomuto ot�epan�mu t�matu, ve kter� se obvykle zvrhne posezen� u piva. Pro�? Do�etl jsem knihu Paraleln� sv�ty astrofyzika Michia Kaku, jeho� neot�el� pohled na v�c m� nadchl a vedl k del��mu zamy�len�. Mimo jin� jsem zavzpom�nal na n�kolik sv�ch obl�ben�ch knih, kter� se ke konci sv�ta vztahuj�.

V nejzaj�mav�j�� kapitole knihy Kaku popisuje Kardashevovu typologii civilizac�, kter� m� t�i stupn�. Stupe� 1 ozna�uje planet�rn� civilizaci, kter� naplno vyu��v� slune�n� energii, ��d� po�as�, dok�e p�edej�t �iveln�m pohrom�m a stav� m�sta na hladin� oce�n�. Na stupni 2 je civilizace schopna os�dlovat jin� planety a vyu��vat energii hv�zd ve sv� �dom�c� galaxii. Civilizace 3. stupn� m� pro sebe cel� vesm�r se v�emi jeho galaxiemi. Kde jsme my? �dajn� asi tak 100 a� 200 let od dosa�en� stupn� 1 (a sto tis�c a� milion let od dosa�en� stupn� 3) Probl�m je, �e vesm�r se jednou ochlad� natolik, �e v n�m nebude mo�no p�e��t. Na�t�st� dle nov�ch teori� vesm�r nen� jen jeden � vesm�ry se vzn�� jako m�dlov� bubliny vedle sebe. Jedna takov� bublina m��e b�t mlad�� a my bychom se do n� mohli p�est�hovat. V�hodou je, �e se k n� nemus� dlouze cestovat, nebo� jin� vesm�r je doslova na dosah ruky. �Port�l�, kter� do n�ho vede, je ale men�� ne� atom. Kaku vizion��sky tvrd�, �e civilizace 3. stupn� by mohla b�t schopna sestrojit nanobota, kter� d�rou pronikne a za�ne hledat planetu vhodnou pro �ivot (jeho nano�troby p�itom budou obsahovat lidskou DNA). Jakmile takov� m�sto najde, postav� z tam�j��ch zdroj� klonovac� laborato� a vyrob� dosp�l� lidi, tak�e konec sv�ta hned tak nenastane. Douf�m, �e moje d�ti budou m�t d�ti a ty �e budou m�t d�ti...a jednou budou robotkovi zmrzl�ma rukama m�vat na cestu.

Co kdy� ale ��dn� civilizace na stupni 1 (nato� 2 nebo 3) nen� a nebude? N�kdy t�eba mlad� a primitivn� formy civilizace byly, ale v�echny se samy zni�ily n�kdy ve st�diu 0,7(jadern� v�lka, odpad, zm�ny klimatu).

Nen� p�ekvapen�m, �e pr�v� ot�zce zodpov�dnosti, mor�lnosti a st��dmosti v souvislosti s koncem sv�ta (�i sp�e z�nikem civilizace) se �asto v�nuj� pr�v� auto�i beletrie. Dob�e si vzpom�n�m na t�i rom�ny z posledn� doby, kter� ur�it� stoj� za p�e�ten�:

Atlas mrak� britsk�ho autora Davida Mitchella je sledem velmi chyt�e prov�zan�ch p��b�h�, z nich� prvn� za��n� n�kdy v dob� kolonializmu a posledn� kon�� prudkou regres� lidstva do doby kamenn� (kniha je to skv�l� hlavn� d�ky jedine�n� rom�nov� kompozici).

Americk� autor Cormac McCarthy napsal rom�n Cesta, kter� se odehr�v� ve sv�t� po bl�e neur�en� katastrof�, kdy se z nebe sn�� popel, �patn� se d�ch�, zbyl� lid� (organizovan� v ozbrojen�ch tlup�ch) se uchyluj� ke kanibalismu a jedin�mi materi�ln�mi hodnotami jsou potraviny a n�boje. Sp�lenou zem� putuje otec se synem a tla�� p�ed sebou n�kupn� voz�k. Oba jsou r�di, �e maj� jeden druh�ho, a sna�� se p�e��t.

Kanadsk� spisovatelka Margaret Atwoodov� p�isp�la rom�nem Oryx a Crake, kter� je o sv�t�, ve kter�m lidi t�m�� vyhubil laboratorn� virus, v�ude se proh�n� zmutovan� zv�� a hlavn� hrdina se zoufale pokou�� vzpomenout, jak k tomu v�emu do�lo.

A� u� se jedn� o knihu nebo film, v�dy je p��tomen t�� stereotyp: snahou autora je uk�zat, co hroz�, varovat a tak trochu si zamoralizovat. Na druh� stran� existuje nad�je, �e za��t se d� znovu. V�dy p�ece n�kdo p�e�ije (i kdy� mo�n� jen proto, �e p��b�h bez postav se �patn� vypravuje).