Cestujeme

Tepicz. Hlasi se nepravidelny zpravodaj Efa. Po tydnu valeni u more opet v centru Brazilie. Litani uz mam fakt plny kecky. Jen cestou z Porto Segura do Goiani sme 3x takeoffovali a (logicky) 3x landovali. Pokazde se mi vybavi Flight simulator. Vzlety mi sly, ale nepristal sem s tim airbusem ani jednou, tak vzdycky doufam, ze pilot letadla, ve kterem sedim, to ma zmaklejsi nez ja :)

Lehke zhodnoceni tydne v turistickem stredisku. Ocean teply, mega vlny, malo lidi, otravni prodavaci vseho od houpacich siti az po umelce tvorici figurky z palmovych listu. Spalujici slunce, posrkavani kokosoveho mleka, nachozene kilometry po plazich, luxus ubytovani pro me az nadstandart - (prijdete z plaze a vsechno oprane, ustlane, vonave).

Anglictinu si tu spis kazim, nez ze bych procvicoval, protoze napriklad konverzace s Portugalcem o kvalite oceanu vypada asi takto:

Ok? (prst smerem k oceanu?)
Yes, very nice (zvedly palec)
Ok!

A nebo Dzus s cukrem nebo bez cukru? Yes sugar? No sugar? :) atp.

Jinak na ulici me ted asi nepoznate. Zmenil sem radikalne odstin z bilozelene na bronzovehnedou. Eh... prehanim ale asi muj dosavadni rekord v odstinu me pokozky. Jdu spat. Jsou 2 rano a dnes nas ceka dlouhy trip s Fredem. Brou...